Druhá míza

 

„Potkal jsem dívku

měla útlé boky

a šíji labutí

a oči z čokolády

a vážně, pánové, hrozně jí to seklo.“

 

Vyprávěl starší pán

a prý s ní našel ráj!

Netuší, nešťastník,

tisíckrát dokázanou pravdu,

 

že je to převlečené peklo!

 

Rybník a škeble

 

Povídala škebli škeble,

že je z toho celá vedle,

že se voda z rybníku

neudrží v cedníku!

 

Škeble škebli poradila,

aby se tím netrápila:

„Cedník, ten je samá díra,

chytím jím spíš netopýra.

 

Voda z něho proudem teče,

netopýr z něj neuteče.

Rybník se vyprázdní snáze,

prokopáním jeho hráze!

 

 

Sebekritika netalentovaného básníka

Jednou za čas mě to popadne…a takhle to dopadne!

 

Probírám se abecedou,

hledám správná písmenka.

Hledám ta,

co kouzlit svedou:

Umí vyrýt vrásku smíchu,

slzy spustit přes řasy,

dojmou, nadchnou, rozveselí,

zacinkají v smutném tichu.

Nejde mi to, byť mám snahu!

Nemám střevo básníka,

ani lyru Apollóna.

Nemůžu se pohnout z prahu!

Verše se mi divně kroutí

jako hejno malých hádků,

jako dětské klikyháky,

jako staré, uschlé proutí.

Odkládám své zápisníky,

nechám toho, vzdám se slávy.

Když to nejde, tak to nejde!

TAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY!